Proč vaši thajští kolegové vždycky říkají „dobře“, a pak se nic nestane?

Setkali jste se někdy s podobnou situací?

Nadšeně jste navrhli řešení svému thajskému kolegovi nebo partnerovi, druhá strana s úsměvem přikývla a zdvořile řekla „dobře“ (ครับ/ค่ะ, krap/ka). Pomysleli jste si: Skvělé, hotovo!

Výsledek? Uplynulo několik dní a projekt se vůbec nepohnul z místa. Zeptáte se znovu a druhá strana se usměje s nevinným výrazem. Začnete pochybovat o svém životě: Odbývají mě? Nebo vůbec nerozuměli?

Nespěchejte s unáhlenými závěry. Možná jste se nesetkali s „nespolehlivými“ zaměstnanci, ale spíše jste nenaladili správný „kulturní kanál“.

Skutečný kód komunikace se skrývá mimo jazyk

Často si myslíme, že když se naučíme cizí jazyk, získáme klíč k veškeré komunikaci. Přední mezikulturní poradce se však podělil o poznatek: Jazyk je jen povrchová vrstva komunikace, skutečný kód se skrývá v kultuře.

Představte si, že komunikace je jako poslech rádia.

Máte špičkový přijímač (vaše jazykové schopnosti), který dokáže přijímat různé signály (slova a věty). Pokud ale nevíte, na jakém „kanálu“ druhá strana vysílá, uslyšíte jen šum nebo úplně špatně pochopíte.

V Thajsku se tento klíčový kulturní kanál nazývá „เกรงใจ“ (Kreng Jai).

Toto slovo je těžké přímo přeložit; spojuje v sobě mnoho významů jako „ohleduplnost, zdvořilost, nechtít obtěžovat ostatní, respekt“. V tomto kulturním prostředí je přímé odmítnutí nebo vyjádření nesouhlasu považováno za velmi neslušné, ba dokonce agresivní chování.

Takže když váš thajský kolega řekne „dobře (krap/ka)“, na jejich „Kreng Jai“ kanálu to ve skutečnosti znamená:

„Slyšel jsem to, vaši zprávu jsem přijal.“ (To ale neznamená, že souhlasím)
„Nechci, abyste ztratil tvář, takže vám zdvořile odpovím.“ (Jestli to půjde udělat, musím si to promyslet.)
„Mám nějaké obavy, ale teď není vhodné je přímo vyjádřit.“

Vidíte? To, co jste si mysleli, že je „Ano“, je ve skutečnosti jen „Zpráva přijata“. Přestože mluvíte stejným jazykem, zdá se, že žijete ve dvou paralelních světech.

Jak naladit správný „kulturní kanál“?

Jak tedy prolomit toto „zdvořilé mlčení“ a slyšet skutečné myšlenky? Poradce se podělil o případ, který řešil pro velkou leteckou společnost.

Zahraniční manažeři této společnosti se setkali se stejným problémem: opakovaně zdůrazňovali: „Dveře mé kanceláře jsou vždy otevřené“, ale místní zaměstnanci nikdy sami od sebe neposkytovali zpětnou vazbu k problémům. Manažeři se domnívali, že zaměstnancům chybí ochota komunikovat.

Poradce však trefně poznamenal: Problém není v zaměstnancích, ale ve způsobu komunikace.

Pro zaměstnance silně ovlivněné kulturou „Kreng Jai“ je přímý vstup do kanceláře šéfa za účelem „vyjádření názoru“ obrovským rizikem. Bojí se, že šéfa ztrapní, a také se obávají, že si sami způsobí problémy.

Poradce proto vytvořil anonymní kanál pro zpětnou vazbu. Zaměstnanci mohli prostřednictvím tohoto bezpečného „důvěrného místa“ hlásit jakékoli problémy, obavy nebo návrhy. Poradce je shromáždil a poté je souhrnně předal vedení.

A výsledek? Zpětná vazba se valila jako přílivová vlna. Problémy, které byly dříve zakryty „mlčením“, se jeden po druhém vynořily na povrch.

Tento příběh nám dává tři jednoduché tipy pro naladění:

Naučte se „naslouchat“ tichu. V thajské kultuře ticho a váhání neznamenají „žádné myšlenky“, ale silný signál, který říká: „Zde je problém, kterému musíte věnovat pozornost a vyřešit ho.“ Když druhá strana mlčí, neměli byste je nutit, ale spíše vytvořit bezpečnější prostředí a jemnějším způsobem zjistit jejich obavy.
Vytvořte bezpečné „důvěrné místo“. Místo toho, abyste po zaměstnancích vyžadovali, aby byli „statečnější“, postavte jim bezpečný most. Ať už jde o anonymní schránku nebo určení prostředníka, klíčové je, aby měli pocit, že vyjádření jejich skutečných myšlenek je „bezrizikové“.
Nespoléhejte se jen na jeden zdroj informací. Pokud se spoléháte pouze na svého tlumočníka nebo sekretářku, abyste pochopili situaci, je velmi pravděpodobné, že informace, které získáte, budou „filtrované“ a „přikrášlené“. Aktivně jděte ven, navazujte kontakty s lidmi na různých úrovních a v různých odděleních, abyste si poskládali celý obrázek. Teprve tak skutečně porozumíte trhu, místo abyste žili v informační bublině.

Jazyk je začátek, spojení je cíl

Koneckonců, konečným cílem učení se jazyka není přidat si další dovednost do životopisu, ale navázat skutečné a hluboké spojení s lidmi z jiného světa.

Pouhé zvládnutí slovní zásoby a gramatiky je jako naučit se jen psát na klávesnici, ale nevědět, jak se připojit k internetu. Porozumění kultuře je tím internetovým kabelem, který vám pomůže připojit se k internetu a uvidět široký svět.

Samozřejmě, než se ponoříme hlouběji do každé kultury, potřebujeme nástroj k zahájení prvního rozhovoru. V minulosti byla jazyková bariéra největší překážkou, ale nyní chytré chatovací aplikace jako Intent, s vestavěnými výkonnými funkcemi AI překladu, vám umožňují snadno zahájit konverzaci s lidmi kdekoli na světě. Rozbíjí pro vás počáteční jazykovou bariéru a dává vám příležitost navázat širší kontakty a osobně zažít kulturní detaily, které se nedají naučit z knih.

Až budete příště připraveni vstoupit na nový trh nebo spolupracovat s partnery z různých kulturních prostředí, pamatujte si:

Nezeptejte se jen „Co řekli?“, ale spíše „Co neřekli nahlas?“

Když dokážete porozumět jazyku za tichem, ovládáte skutečné umění mezikulturní komunikace.