Proč zní vaše francouzština tak "nepřirozeně"? Problém možná tkví v "první třídě"

Setkali jste se také s touto situací: strávili jste spoustu času učením francouzštiny, naučili se spoustu slovíček, ale jakmile promluvíte, něco vám přijde špatně?

Chcete říct „Dám mu tu knihu (I give the book to him)“, v hlavě máte jasně slova jako je, donne, le livre, à lui, ale ať je zkombinujete jakkoli, zní to kostrbatě. A francouzskou větu, kterou nakonec vyslovíte, sice vaši francouzští přátelé možná pochopí, ale na tváři se jim vždycky mihne výraz „to zní hodně zvláštně“.

Nezoufejte, to je téměř zeď, na kterou narazí každý, kdo se učí francouzsky. Problém není v tom, že byste byli hloupí, ani v tom, jak moc je francouzština těžká, ale v tom, že jsme nepochopili její „neviditelná pravidla“.

Dnes nebudeme mluvit o suchopárné gramatice, ale jen o jednoduchém příběhu, příběhu o „VIP hostech“. Jakmile to pochopíte, najednou vám francouzská gramatika „docvakne“.

Angličtina a čínština jsou „ekonomická třída“, francouzština je „první třída“

Představte si, že věta je letadlo.

V angličtině a čínštině je každá složka věty jako běžný pasažér, který se řadí do fronty k nástupu do letadla: Podmět (kdo) -> Sloveso (co dělá) -> Předmět (komu/čemu to dělá).

I (podmět) see (sloveso) him (předmět). Já (podmět) vidím (sloveso) ho (předmět).

Vidíte, předměty him a ho se chovají slušně, poctivě se řadí na konec fronty. Toto je naše obvyklá logika „ekonomické třídy“, spravedlivá a uspořádaná.

Francouzština je ale jiná. Ve francouzských větách existuje skupina speciálních pasažérů – zájmen (pronouns), například me (mě/mi), te (tě/ti), le (ho/to), la (ji/to), lui (jemu/jí), leur (jim), y (tam/do toho), en (z toho/některé z nich).

Tato zájmena jsou ve větě absolutními VIP.

Nikdy se neřadí do fronty. Jakmile se objeví, jsou okamžitě pozváni na začátek řady, kde si užívají péči „první třídy“, hned vedle kapitána – tedy slovesa.

To je podstata francouzského jazykového citu: VIP pasažéři (zájmena) mají vždy přednost a musí sedět hned vedle slovesa.

Podívejme se znovu na tu větu:

I see him.

Ve francouzštině je zájmeno odpovídající him (on) le. Le je VIP, takže se nemůže řadit na konec věty. Musí být okamžitě přesunut před sloveso vois (vidět).

Správně se to tedy řekne:

Je le vois. (Já-ho-vidím)

Nezdá se vám to zvláštní? Ale pokud si le představíte jako váženého hosta, který ukazuje svou VIP propustku a je doprovázen personálem (gramatickými pravidly) před sloveso (hlavní činnost), pak to všechno dává smysl.

Seznamte se se svými „VIP hosty“

Ve francouzštině existuje několik hlavních typů VIP, jejichž „privilegia“ se mírně liší:

1. VIP kategorie A: le, la, les (osoba/věc přímo přijímající děj)

To jsou nejběžnější VIP, které přímo „hostí“ sloveso.

• „Viděli jste tu knihu?“ (Did you see the book?)
• „Ano, viděl/a jsem ji.“ (Yes, I saw it.)
  • Chybný příklad (myšlení v ekonomické třídě): Oui, je vois le livre. (Ano, vidím tu knihu.)
  • Správné řešení (VIP myšlení): Oui, je **la** vois. (Ano, já-ji-vidím.) La (ji) jako VIP okamžitě sedí před slovesem vois.

2. VIP kategorie S: lui, leur (nepřímí příjemci děje)

To jsou VIP vyšší úrovně, obvykle vyjadřující „dát někomu“, „říct někomu“.

• „Dám knihu Pierrovi.“ (I give the book to Pierre.)
• „Dám knihu jemu.“ (I give the book to him.)
  • Chybný příklad: Je donne le livre à lui.
  • Správné řešení: Je **lui** donne le livre. (Já-jemu-dám-knihu.) Tento VIP kategorie S, lui (jemu), má dokonce vyšší postavení než běžné podstatné jméno „kniha“ a předbíhá přímo před sloveso donne.

3. VIP s exkluzivním přístupem: y a en

Tito dva VIP jsou ještě speciálnější, mají své vlastní exkluzivní kanály.

• y je VIP propustka pro „místo“. Znamená „tam“ nebo „do toho“.

  • „Chystáte se do Paříže?“ (Are you going to Paris?)
  • „Ano, chystám se tam.“ (Yes, I'm going there.)
  • Správné řešení: Oui, j'**y** vais. (Ano, já-tam-jdu.)

• en je VIP propustka pro „množství“ nebo „část“. Znamená „některé z nich/z toho“ nebo „část“.

  • „Chcete trochu dortu?“ (Do you want some cake?)
  • „Ano, chci trochu.“ (Yes, I want some.)
  • Správné řešení: Oui, j'**en** veux. (Ano, já-nějaké-chci.)

Jak přepnout z „myšlení ekonomické třídy“ na „myšlení první třídy“?

Nyní už znáte tajemství francouzštiny. Až budete příště tvořit věty, už se hloupě neřaďte do fronty. Co musíte udělat, je stát se vynikajícím „pracovníkem pozemního personálu letiště“, rychle identifikovat VIP ve větě a poté je doprovodit před sloveso.

1. Nejprve si představte větu v češtině/angličtině: Například „Miluji tě.“
2. Identifikujte VIP: V této větě je „ty (you)“ předmětem, který přijímá děj, a je to VIP.
3. Najděte odpovídající francouzské VIP zájmeno: „ty“ je te.
4. Doprovodte ho před sloveso: Sloveso je „milovat“ (aime). Takže te musí být umístěno před aime.
5. Vyslovte autentickou francouzskou větu: Je **t'**aime. (protože následuje samohláska, te se zkracuje na t')

Tento posun v myšlení vyžaduje praxi, ale je mnohem jednodušší než mechanické memorování desítek gramatických pravidel. Už nejste otrokem gramatiky, ale pánem pravidel.

Samozřejmě, když si povídáte naživo s francouzskými přáteli, mozek nemusí mít čas na takové „VIP identifikace“. Pod tlakem se pak vrátíme do režimu „ekonomické třídy“ a vyslovíme kostrbaté věty.

V takové chvíli by bylo ideální, kdyby existoval nástroj, který by vám pomohl s „živou praxí“. Přesně takovou chytrou chatovací aplikací je Lingogram. Má vestavěný překlad AI v reálném čase, takže když budete chatovat s přáteli z celého světa, můžete psát čínsky a aplikace vám to přeloží do autentické francouzštiny.

Nejlepší na tom je, že přirozeně ukáže, jak jsou tato VIP zájmena „doprovázena“ před sloveso. Je to, jako byste měli vedle sebe soukromého učitele francouzštiny, který vám nenápadně pomáhá budovat „myšlení první třídy“. Jen směle chatujte a Intent vám pomůže mluvit krásně a autenticky.

Až budete příště chtít mluvit francouzsky, zapomeňte na ty složité gramatické tabulky.

Pamatujte, stačí si položit jedinou otázku:

„Kdo je v této větě VIP?“

Najděte ho a přesuňte ho před sloveso. Je to tak jednoduché.