Přestaňte se „učit“ cizí jazyky – raději se do nich zamilujte

Znáte to taky?

Každý rok si dáte ambiciózní předsevzetí, že se naučíte nějaký cizí jazyk, nakoupíte hromadu knih a stáhnete desítky aplikací. Prvních pár dní jste plní nadšení, ale po několika týdnech se počáteční zápal vytratí jako baterie z telefonu – a rychle se vypne.

Knihy se válí v rohu a chytají prach, aplikace potichu leží na druhé obrazovce vašeho telefonu a vy si nemůžete pomoct, abyste se sami sebe nezeptali: „Proč je mé nadšení vždycky jen takový slaměný oheň?“

Problém není ve vaší vytrvalosti, ale v tom, že jste se hned od začátku vydali špatným směrem.

Učení jazyků jste vnímali jako úkol, nikoli jako milostný vztah.

Jste na „rande naslepo“, nebo v „hluboké lásce“?

Představte si, proč byste se vzdali nějakého jazyka.

Je velmi pravděpodobné, že jste si ho vybrali jen z „racionálních“ důvodů. Například: „Učit se anglicky je dobré pro práci“, „Japonštinu se asi učí hodně lidí“, „Španělština je druhý nejrozšířenější jazyk na světě“.

To je jako domluvené rande naslepo. Dotyčná osoba má skvělé předpoklady, zářivý životopis a všichni říkají, že se k sobě „hodíte“. Ale když se na ni díváte, vaše srdce zůstává klidné a mluvit s ní vám připadá jako plnění úkolu. Jak dlouho takový vztah dokážete udržet?

Mám kamaráda, který ovládá čtyři až pět evropských jazyků. Jednou se rozhodl učit rumunsky. Logicky vzato, to byla skoro „úplná hračka“ – rumunština je příbuzná s několika jazyky, které už uměl. Myslel si, že to půjde s prstem v nose.

A výsledek? Selhal, a to zcela bezprecedentně. Neměl vůbec žádnou motivaci se učit a nakonec to musel vzdát.

Nedlouho poté ho okouzlila maďarština. Tentokrát byla situace úplně jiná. Neučil se ji proto, že by maďarština byla „užitečná“ nebo „jednoduchá“. Ale proto, že kdysi navštívil Budapešť a byl hluboce okouzlen tamní architekturou, jídlem a kulturou. Jakmile uslyšel maďarštinu, cítil, jakoby ho zasáhla do srdce.

Chtěl tu kulturu zažít znovu, ale tentokrát jako „zasvěcenec“, aby ji vnímal v místním jazyce.

Vidíte, učit se rumunsky bylo jako to nudné rande naslepo. Zatímco učení maďarštiny bylo vášnivé zamilování se, do kterého se vrhl bezhlavě.

Bez emočního spojení jsou veškeré techniky a metody jen prázdná slova. To, co vás nutí vytrvat, nikdy není „mělo by se to“, ale „chci to“.

Jak se „zamilovat“ do jazyka?

„Ale já nemám možnost vycestovat do zahraničí ani neznám nikoho z té země, co mám dělat?“

Dobrá otázka. Nemusíte nutně překročit hranice své země, abyste navázali citové pouto. Stačí použít vaši nejsilnější zbraň – vaši představivost.

Zkuste tuto metodu: Režírujte si svůj „film budoucnosti“.

Není to jen prostá „představa“, ale vytvoření jasné, konkrétní „mentální severní hvězdy“ pro vaše studium jazyků, která vám rozbuší srdce.

Krok první: Vytvořte si „filmovou scénu“

Zavřete oči a nemyslete na to, „musím se učit slovíčka“, ale zeptejte se sami sebe:

• Kde se scéna odehrává? Je to v kavárně na břehu Seiny v Paříži? Nebo v pozdní noční izakaji v Tokiu? Nebo v ulicích Barcelony zalitých sluncem? Čím konkrétnější, tím lépe.
• S kým jste? S nově poznaným místním přítelem? Nebo s vaším budoucím obchodním partnerem? Nebo jste tam sami a sebevědomě si objednáváte u obsluhy?
• Co děláte? O jakých zajímavých tématech se bavíte? Je to o umění, jídle, nebo o vašich životech? Smějete se srdečně?

Spojte tyto detaily do scény, po které toužíte. Tato scéna je cílem vašeho učení.

Krok druhý: Vlijte „emoce duše“

Samotné obrazy nestačí, film potřebuje emoce, aby pohnul lidskými srdci.

Ve své scéně se zeptejte sami sebe:

• Jak se cítím? Když plynně vyslovím tu větu, cítím nesmírnou hrdost a vzrušení? Když porozumím vtipu toho druhého, necítím, že se naše srdce sblížila?
• Co cítím? Co slyším? Je to vůně kávy ve vzduchu, nebo pouliční hudba z dálky?
• Co pro mě tento okamžik znamená? Nedokazuje to, že mé úsilí nebylo marné? Neotevírá to pro mě nový svět, o kterém jsem snil/a?

Hluboce si tyto pocity vryjte do paměti. Nechte, ať se tento „pocit“ stane palivem pro vaše každodenní studium.

Krok třetí: Promítejte si ho každý den

Jednoduše si sepište svůj „filmový scénář“.

Každý den předtím, než se začnete učit, věnujte dvě minuty tomu, abyste si ho přečetli, nebo si ho „přehrajte“ v mysli.

Když to budete chtít vzdát nebo se budete cítit znuděně, okamžitě si přehrajte tento „film“. Připomeňte si, že nekoušete do nudné gramatické knihy, ale dláždíte cestu k tomu zářivému budoucímu okamžiku.

Brzy se tato imaginární scéna stane jako skutečná vzpomínka, bude vás táhnout a tlačit, a vy budete ochotně pokračovat dál.

Samozřejmě, od fantazie k realitě je vždycky jen krůček. Mnoho lidí se bojí právě okamžiku, kdy mají začít mluvit. Vždycky chceme počkat, až budeme „dokonalí“, a tak nikdy nezačneme.

Ve skutečnosti však můžete začít vytvářet skutečná spojení hned teď. Například nástroje jako Intent, které mají vestavěný AI překlad v reálném čase, vám umožní okamžitě a bez bariér chatovat s lidmi z celého světa. Nemusíte čekat, až budete plynní, abyste předem zažili radost z komunikace s cizí kulturou – a to je přesně ta jiskra, která zažehne váš „pocit lásky“.

Takže se přestaňte trápit slovem „vytrvalost“. Nejlepší způsob, jak se učit jazyk, je propadnout mu.

Zapomeňte na ty nudné důvody, najděte si kulturu, která vám rozbuší srdce, a režírujte si svůj vlastní nádherný film. Pak zjistíte, že učení jazyků už není dřina, ale romantická cesta, kterou nechcete, aby skončila.