Jste z učení cizích jazyků vyčerpaní? Možná jen používáte špatnou „mapu“.

Znáte ten pocit, když se po angličtině pustíte do japonštiny a cítíte se, jako byste začínali úplně od nuly, že musíte všechno bourat a stavět znovu? Každé slovíčko, každá gramatická poučka, je jako nepřekonatelná hora. Často si myslíme, že učení jazyků je prostě takové – úmorná askeze.

Co kdybych vám ale řekl, že vaše vyčerpání možná není způsobeno nedostatečnou snahou, ale tím, že jste od začátku používali špatnou „mapu“?

Příběh o učení vaření

Změňme úhel pohledu a představme si učení jazyků jako učení vaření.

Představte si, že jste čínský šéfkuchař, mistr všech kulinárních dovedností čínské kuchyně (což je váš mateřský jazyk). Nyní se chcete naučit vařit italskou kuchyni (váš cílový jazyk C).

Máte před sebou dvě kuchařky:

1. Anglická kuchařka: Ta je napsaná pro Američana, který umí vařit jen v mikrovlnce. Učí od základů jako „jak zapnout sporák“ nebo „co je to krájení na kostičky“, je zdlouhavá a složitá. Jako šéfkuchařovi vám taková kuchařka přijde strašně neefektivní, že? (To je jako když se učíme gramaticky zcela odlišný jazyk, například korejštinu, pomocí čínštiny).
2. Francouzská kuchařka: Náhodou, už jste se dříve učil francouzskou kuchyni (váš druhý cizí jazyk B). Francouzská i italská kuchyně dbají na omáčky, milují koření a neobejdou se bez vína. Tato kuchařka vám rovnou řekne: „Tato omáčka se dělá podobně jako francouzská bešamelová, ale přidejte trochu více parmazánu.“ Ihned to pochopíte, protože základní kuchařská logika je stejná. (To je jako když se učíte korejštinu pomocí japonštiny).

Vidíte ten rozdíl?

Když začnete s kuchařkou pro „zelenáče“, ztrácíte spoustu času na základech, které už ovládáte. S kuchařkou od „kolegy z oboru“ se dostanete přímo k jádru věci a dosáhnete dvakrát lepších výsledků s polovičním úsilím.

Najděte si svůj studijní „odrazový můstek“

Tato metoda učení, která využívá stávající znalosti k překonání nových výzev, má svůj specifický název: „jazykový žebřík“ nebo „jazykový odrazový můstek“. Jednoduše řečeno, jde o to, použít cizí jazyk, který už ovládáte (B), k učení nového cizího jazyka (C).

Proč je tato metoda tak efektivní?

1. Šetříte energii, zabíjíte dvě mouchy jednou ranou: Když se učíte korejštinu z japonských materiálů, nejenže se učíte nové věci, ale zároveň neustále upevňujete svou japonštinu. Čas je omezený, ale tato metoda zajistí, že každou minutu využijete naplno. Chcete se stát mistrem mnoha jazyků? Toto je téměř nezbytná dovednost.

2. Společná logika, pochopení na první pohled: Jazyky neexistují izolovaně, jsou jako rodiny a mají své „klany“. Jazyky ze stejné jazykové rodiny často sdílejí podobnou slovní zásobu, gramatiku a způsob myšlení.

   • Když umíte španělsky, učení francouzštiny je mnohem snazší.
   • Když rozumíte mandarínštině, máte zkratku k učení kantonštiny.
   • Pokud ovládáte japonštinu, zjistíte, že gramatická struktura korejštiny je překvapivě podobná.

   Uveďme klasický příklad: V japonštině existuje koncept „počítacích slov“, například nemůžete říct „tři“, ale musíte říct „tři (knihy)“ nebo „tři (mince)“. Rodilý mluvčí angličtiny by k pochopení tohoto jevu mohl potřebovat přečíst tří tisíce slov dlouhý článek. Ale pokud si vyhledáte korejské počítací slovo v japonštině, vysvětlení může být jen jedna věta: „Japonské 『個』 se v korejštině řekne prostě 『개』.“ — Jakési „rozumím ti“ porozumění, které okamžitě odstraní studijní překážky.

3. Lepší zdroje, autentičtější vysvětlení: Chcete se učit nějaký menšinový jazyk? Zjistíte, že čínských nebo anglických materiálů je žalostně málo. Pokud však použijete jiný „odrazový můstek“ jazyka, například najdete materiály pro minnanskou čínštinu pomocí mandarínštiny, nebo materiály pro azerbájdžánštinu pomocí turečtiny, objevíte nový svět.

Pozor na past jménem „samozřejmost“

Samozřejmě, tato metoda má i svou sladkou past: sebeuspokojení.

Protože se nový jazyk učí tak hladce, můžete si nevědomky zapnout režim „autopilota“, myslet si „ach, tohle je stejné jako v japonštině“, a pak ignorovat ty jemné, ale klíčové rozdíly. Stejně jako francouzská a italská kuchyně – ačkoli jsou podobné, rozhodně nejsou totéž. Pokud budete neustále připravovat těstoviny s francouzským kuchařským přístupem, výsledkem mohou být jen „francouzské těstoviny“, a ne autentická italská chuť.

Jak se vyhnout nástrahám?

Odpověď je jednoduchá: Zůstaňte zvědaví a aktivně „vidět“ rozdíly.

Nespokojte se s tím, že „to je zhruba stejné“, ale ptejte se „kde přesně se liší?“. Když si všimnete malého rozdílu a zapamatujete si ho, váš mozek teprve pak otevře samostatný prostor pro tento nový jazyk, místo aby ho nechal bydlet pod střechou starého jazyka.

Od dnešního dne buďte chytrým studentem

Učení jazyků nikdy není jen o tom, kdo je pilnější, ale spíše o tom, kdo je chytřejší. Místo abyste se pokaždé úmorně šplhali od úpatí hory, naučte se najít „odrazový můstek“, který vás vynese vzhůru.

Využijte své již nabyté znalosti k otevření zcela nového světa. Není to jen efektivní strategie, ale také vzrušující zážitek – zjistíte, že mezi jazyky existuje tolik úžasných rezonancí a spojení.

A v tomto procesu je nejdůležitější začít mluvit a používat jazyk. Nebojte se dělat chyby, statečně používejte svůj „odrazový můstek“ jazyka k interakci se světem. Pokud potřebujete trochu podpory a pocitu bezpečí, můžete vyzkoušet nástroje jako Lingogram. Je to chatovací aplikace s integrovaným překladačem AI, která vám pomůže kdykoli budete potřebovat při konverzaci s přáteli z celého světa. Tímto způsobem můžete s větší jistotou udělat ten krok a přeměnit teorii v opravdovou schopnost.

Přestaňte být „askety“ jazykového učení. Najděte si svůj odrazový můstek a zjistíte, že brána do nového světa je mnohem blíže, než si myslíte.