Proč je „on“ v našem jazyce neustále výchozí možností?
Nemáte někdy pocit, že tento svět jakoby nebyl šitý přímo na míru pro vás?
Představte si, že jste levák, ale všechny nůžky, stoly, otvíráky na konzervy, dokonce i počítačové myši jsou na světě navrženy pro praváky. Samozřejmě je můžete používat, ale vždycky se vám to zdá trochu neohrabané, nepohodlné. Cítíte se jako „výjimka“, která se musí přizpůsobit „výchozímu“ pravidlu.
Ve skutečnosti je jazyk, který denně používáme, přesně jako tento svět navržený pro praváky.
Má své neviditelné „výchozí nastavení“.
„Tovární nastavení“ jazyka je poněkud zastaralé
Zamyslete se: když se zmíníme o slovech jako „lékař“, „právník“, „spisovatel“ nebo „programátor“, jaký obraz se vám v mysli objeví jako první – muž, nebo žena?
Ve většině případů je naší výchozí představou muž. Je-li to žena, často musíme zvlášť dodat „ženský“ tvar, například „lékařka“, „programátorka“.
Naopak, zřídka mluvíme o „zdravotních bratrech“ nebo „sekretářích“, protože v těchto oblastech se výchozí představa opět změní na ženu.
Proč tomu tak je?
Nejde o žádné spiknutí, jen o to, že náš jazyk je velmi starý systém, jehož „tovární nastavení“ se formovalo před stovkami, ba tisíci lety. V těch dobách byla společenská dělba práce velmi jasná a většinu veřejných rolí zastávali muži. Jazyk tak „muže“ nastavil jako „výchozí možnost“ pro popis lidských povolání a identit.
„On“ nejenže představuje muže, ale často se používá i pro označení osoby neurčitého pohlaví. Je to, jako by v systému platilo: člověk = on. Zatímco „ona“ se stala „možností B“, kterou je třeba zvláště označit.
Je to jako nůžky navržené jen pro praváky – není to záměrné vyloučení nikoho, ale skutečně to způsobuje, že se druhá polovina lidí cítí jako „nestandardní“ a „vyžadující zvláštní vysvětlení“.
Jazyk svět nejen popisuje, ale i formuje
Možná si řeknete: „To je jen zvyk, je to tak důležité?“
Je to velmi důležité. Protože jazyk není jen nástrojem komunikace, ale potichu formuje i naše myšlení. Slova, která používáme, určují, jaký svět jsme schopni vidět.
Pokud v našem jazyce slova představující sílu, moudrost a autoritu vždy implicitně odkazují na muže, pak si tyto vlastnosti podvědomě spojujeme více s muži. Úspěchy a existence žen se pak stanou nejasnými, dokonce „neviditelnými“.
To je jako stará městská mapa, na které jsou zakresleny jen hlavní silnice před několika desítkami let. S touto mapou samozřejmě cestu najdete, ale všechny nově postavené čtvrti, metro a půvabné uličky neuvidíte.
Náš svět se už dávno změnil. Ženy stejně jako muži přinášejí svůj díl a excelují ve všech oblastech. Naše společenské identity jsou také mnohem bohatší než jen „on“ nebo „ona“. Avšak „mapa“ našeho jazyka se aktualizuje příliš pomalu.
„Systémová aktualizace“ našeho jazyka
Co bychom tedy měli dělat? Přeci nemůžeme jazyk zahodit a začít znovu, že?
Samozřejmě, že ne. Nemusíme zahodit celé město, stačí aktualizovat starou mapu.
Stejně jako jsme začali navrhovat speciální nůžky a nástroje pro leváky, můžeme i my vědomě „aktualizovat“ naše jazykové nástroje, aby byly přesnější, inkluzivnější a dokázaly odrážet skutečný svět.
1. Učiňme „neviditelné“ viditelným. Když víte, že protějšek je žena, s lehkostí používejte slova jako „herečka“, „šéfka“ nebo „zakladatelka“. Nejde o to dělat něco zvláštního, ale o potvrzení a oslavu faktu: ano, v těchto důležitých rolích jsou přítomny.
2. Používejte inkluzivnější výrazy. Když si nejste jisti pohlavím, nebo chcete zahrnout všechny, můžete použít neutrálnější slova. Například místo „pánové“ použijte „vážení“ nebo „všichni“, a pro popis skupiny spíše „hasiči“ (jako označení profese) nebo „zdravotnický personál“.
To nesouvisí s „politickou korektností“, ale s „přesností“. Je to jako aktualizovat operační systém telefonu z iOS 10 na iOS 17 – ne kvůli honbě za módou, ale proto, aby byl lépe použitelný, výkonnější a dokázal držet krok s dobou.
Pokaždé, když zvolíme inkluzivnější slovo, přidáváme nové detaily do „mapy“ našeho myšlení a činíme kdysi opomíjené kouty jasně viditelnými.
Překročit jazykové hranice, spatřit větší svět
Když zaměříme svůj pohled od sebe k celému světu, stane se tato „jazyková aktualizace“ ještě důležitější.
Při komunikaci s lidmi z různých kulturních prostředí nejen překládáme slova, ale překračujeme i hranice myšlení. Zjistíte, že různé jazyky v sobě skrývají zcela odlišná „výchozí nastavení“ a způsoby vnímání světa.
Abychom skutečně porozuměli druhé straně, doslovný překlad zdaleka nestačí. Potřebujeme nástroj, který dokáže skutečně porozumět kultuře a kontextu, pomůže nám prolomit bariéry a navázat upřímné spojení.
Přesně to je smysl existence nástrojů jako je Intent. Není to jen chatovací aplikace; jeho funkce AI překladu vám pomůže porozumět jemným kulturním rozdílům skrytým za jazykem a umožní vám vést hluboké a smysluplné rozhovory s kýmkoli kdekoli na světě.
Nakonec, ať už jde o aktualizaci naší mateřštiny, nebo o překonávání hranic k porozumění jinému jazyku, usilujeme o totéž:
S širším pohledem spatřit reálnější a ucelenější svět.
A to vše může začít změnou jednoho slova, které vyřkneme.